Pověste ji vejš, ať se houpá…..

Pověste ji vejš, ať se houpá…..

Pár slov o mým spaní v hamace:

Hamaka je stará jako lidstvo samo. Děti v Africe se nosí od mala na mamince v kusu plátna. Kolumbovi námořníci spali v podpalubí Santa Marii v hamakách ušitých z vysloužilejch plachet. Spí se v nich hodně v tropech i v pralesech, aby se na člověka neodostali hadi a různý brebery. Prostě je to vyzkoušená věc, žádnej módní výstřelek.

Vždycky jsem po hamakách mlsně koukal. Ale za mýho mlada tu byly jen hanebný síťový a pak takový ty strašně těžký, z kusu rohože s rozpěrnejma klackama na koncích. Ani jeden typ se mi neosvědčil. Až jsem tak před sedmi lety objevil padákovou TicketToTheMoon. Koupil jsem rovnou model Double o velikosti tenisového kurtu s nosností na vypaseného hrocha. Zjistil jsem, že se v ní dá dělat všechno možný, jen ne spát ve dvou lidech. To je prostě scifi. Ovšem pro jednoho je to luxusní postel, která se nad vámi zavře, jak hladina rybníka Brčálníku a bude vás krásně pohupovat do spaní.

 Jak na to?

Spaní v hamace je specifická záležitost. Není to pro každého. Pár lidem nevyhovuje lehké prohnutí ve spánku. Dá se sice ležet diagonálně, ale to se daří jen lidem s dobrou karmou a základními znalostmi levitačního kouzla. Já osobně vždycky skončím v ose hamaky na zádech. Druhej problém je to, že obvykle máte nohy trochu nahoru, což vede k horšímu prokrvování a zimince. Dá se to řešit třeba kousavejma ponožkama od babičky. No a poslední trabl je nástup do toho ďáblova vynálezu. Hodit flopa do prázdný hamaky po obědě je celkem snadný. Ale dostat se do ní na vandru, ve spacáku, po pěti pivech… To by vám tleskal i Copperfield. Na druhou stranu, výstup je jednoduchej. Obvykle se o to ráno postarají vaši bejvalí kamarádi, který strašně zajímá, jestli to s váma protočej dokola, jako nějakou atrakci na matějský.

 

Bude mi zima?

Bude. Pokud uděláte začátečnickou chybu a vezmete si jen hamaku a svůj skvělej péřovej spacák, se kterým jste byli loni na Anapurně. To totiž nestačí. V hamace se vám izolační vrstva vašeho spacáku pod zády a zadkem slehne na hanebný minimum a začne vás ochlazovat vzduch odspodu. Prostě tam nic neizoluje. Co s tím? Karimatka? Jasně, dám si tam karimatku. Nevím jak vy, ale já se pravidelně, tak za hodinu budím zimou. Zadek studenej a karimatkou jsem přikrytej. Ta potvora prostě vždycky nějak vyleze nahoru. Takže řešení je hamaka s integrovanou kapsou, nebo spodní zateplení. tzv. Underquilt.

Underquilt:

Prostě kus deky, starýho spacáku, ideálně profi gramařskej na míru šitej péřák. Ten šílenou změtí provázků podvěsíte po hamaku, kde si volně levituje, nic ho nemačká a izoluje. Pak vám ovšem stačí shora na přikrytí už jen druhá půlka spacáku, páč je nesmysl mít pod sebou cokoliv dalšího.

 

Hamaka s kapsou na karimatku:

Tahle finta mi příjde geniální. Hamaka má dole kapsu, do který vložíte karimatku, kabát po dědečkovi, seno z nedalekýho stohu. Prostě cokoliv, o čem jste přesvědčeni, že váš zadek spolehlivě odizoluje.

Nebude na mě pršet?

Bude. Proto je nad sebe potřeba natáhnout nějakou plachtu z OBI, případně speciální kosočtvercovou plachtu, která kopíruje tvar hamaky a nemá zbytečné rohy.

Jak to všechno pověsit?

Je to maturita, kterou si každej musí složit sám. Doporučuju si na to vyhradit pěkné slunečné odpoledne někde na zahradě a všechno to natrénovat. V lese, potmě, na první pokus, po pěti pivech to nedáte. Nebo dáte, ale na spaní už vám nezbyde čas, protože už bude ráno. Hamaka se nejlíp váže mezi dva stromy příslušné vzdálenosti. Dva popruhy kolem stromů, prodlužovací závěsy z horolezecký repky, pár karabin, prusíky. Správně ji vypnout, ve správné výšce. Plachta, moskytiéra, ridgeline…. No užijte si to 🙂

Gramařovo okénko:

Spaní v hamace je gramařova vražda (kdo je to gramař si najděte ve SLOVNÍČKU). Normálně bych vezl karimatku, spacák, plachtu. Hamaka je prostě půl kilo navíc. Je to tak, se s tím smiř. To proklatý půl kilo navíc se ti odmění tím, že:

Vyspíš se kdekoliv, kde se ti to podaří na něco pověsit. Ve vražedným svahu, kde máš problém se vůbec postavit, nad močálem, v zaplivaný autobusový zastávce, v lese plným králičích bobků a šišek. Prostě kdekoliv, kde si nechceš nebo nemůžeš lehnout na zem.

Budeš za hrdinu: Ten kdo spí v hamace, je v očích veřejnosti něco mezi Indiana Jonesem, Papuáncem z pralesa a Timurem i s celou jeho partou.

Má to ovšem i nevýhody, tu blondýnu, co sbalíš večer u ohně na songy od Nedvědů si sebou na noc do hamaky prostě nevezmeš. A jestli jo, tak chci vědět, jaks to udělal…

Houpe se to. Někomu to může přijít fajn, jinej z toho dostane mořskou nemoc. Napoprvé si bejt váma vezmu před spaním kinedryl.

 

Můj současnej setup:

Hamaka Amazonas Light Hammock Traveller Thermo:

Váha 450 g, velikostně tak akorát na mě (185 cm), nosnost 200 kg, materiál Ripstopnylon 201D. Amazonka s vestavěnou kapsou na károšku, správný barvy do lesa, rozumná váha.

Plachta Jurek Tane UL S:

Váha 350 g, rozměry kosodélník 370 x 240 cm. Nepromokavá Ripstop plachta se silikonovou úpravou.

Karimatka Klymit Static V2:

Váha 470 g. Rozměry 183 cm x 59 cm x6,5 cm. Materiál Polyester 75D/30D Nafukovací karimatka, která neprůstřelně slouží už třetí sezónu.

Spacák Cumulus Quilt 250:

Váha 480 g. Tepelný komfort do 4 ˚C. Gramařův třísezónní sen.

Uderquilt Cumulus Selva 120:

Váha 240 g, Tepelný komfort do 4 °C . Péřové spodní zateplení špičkových parametrů. (Tenhle mazlík mi bohužel ještě chybí. Ale vánoční dárky přijímám bez ohledu na datum a roční období).

 

Tak to je asi tak všechno, nebojte si to někde v lese hodit 🙂