Zimní koloběžkové Brdy na těžko

Zimní koloběžkové Brdy na těžko

Zdánlivě divoký nápad jet v zimě na Brdy s koloběžkami vznikl jako reakce na mizernou zimu 2015/2016. Běžky té sezóny byly koloběžky. Sníh prostě nebyl skoro nikde a Brdský hřeben normálně pokrytý mětrem sněhu byl zoufale holý.

Takže jsme si vzali na dvoudenní přejezd koloběžky. Vyrazili jsme s oběma Honzy (Hladem a Hamrštíkem) a Dádou vlakem z Hlavního nádraží a s přestupem se dostali do Mirošova, kde už čekal Tom. Start byl noční a čekalo nás cca 15km k Padrťským rybníkům, ke kterým jsme měli nastoupat několik set výškových metrů. Cesta vedla tmavými vesničkami po venkovských silničkách a počasí celkem drželo.

Foukal mírný vítr a teplota se držela kolem -5 až -10 stupňů. Postupně přibývalo sněhu z nuly na asi 5cm prašánku na umrzlém základu v místech kde jsme opustili silnici a vstoupili do lesa. Rozhodnutí vzít koloběžky bylo správné, protože sněhu bylo střídavě a na lyže by to nestačilo.

K Padrťským rybníkům jsme dorazili řádně vymrzlí a natěšení na oheň. Jeho rozdělání se zoufale táhlo a když konečnš pořádně hořel, půlka výpravy zalezla rovnou do spacáků oheň neoheň.

Jako správná Fifinka jsem měl sebou stan a tak mi bylo velmi příjemně. To se nedalo říct o všech protože letní spacáček Honzy Hlada mu sliboval velmi studenou noc 🙂 nicméně nikdo se na mě ani na Honzu Hamrštíka do stanů nedobýval a tak to kluci zvládli i se svými spartánskými gramařskými spacáčky.

Ráno bylo mrazivé a lehce pošmourné.
Pokračovali jsme směrem k hřebeni, ovšem po najetí pár kilometrů nikoliv sněhem, ale úzkou stopou čistého ledu v místech, kde pod sněhem byl asfalt, jsme zamířili do nižších poloh a rozhodli se objet hřeben zprava po silničkách.

Příjemnou zastávkou byla přehrada a oběd v restauraci U Václavů (mimochodem dobře vaří). Cestu jsme končili sjezdem do Zadní Třebáně a do Prahy jsme se vrátili opět vlakem.

K technice:

Láďa Bláha: koloběžka zelené Mibo GT 28×20 s nosičem pivoťákem, velké žluté boční brašny Ortlieb BackRoller Classic, nahoře na brašnách (a nosiči) gumicukem připevněn modrý obal s karimatkou Z-rest a letitý stan zmizelé značky Stanap. Použití velkých Ortlieb brašen na pivoťáku je možné, ale není to úplně dobrý nápad, jsou hodně vpředu, natřásáním se mohou dostat do kolize s dráty kola a papírová nosnost pivoťáku na ně nestačí. Pivoťák jsem neměl dobře namontován a během jednoho sjezdu jsem vyklepal jeden z nedostatečně dotažených šroubů pivotů brzd. Pojistil jsem tedy brašny pověšením za popruhy na řídítka a jel všechny další sjezdy velmi opatrně a spíš na zadní brzdu. Doma jsem šroub doplnil a se stejnou kombinací odjel několik dalších výletů abych po přespání na Kotýzu tento koncept opustil a přidal pro brašny nosič Tubus Tara.

Honza Hlad: koloběžka červené Morče Vendeta Sport 28×20 s předním nosičem Tubus Tara, řídítková brašna Ortlieb Ultimate Plus, červené boční brašny Orltieb SportRoller City.

Honza Hamrštík: koloběžka zelené Morče Vendeta Sport 28×20 s předním nosičem Tubus Tara, šedá příšerně plandající řídítková brašna Sport Arsenal a červené boční velké brašny Orltieb BackRoller City.

Dáda: jediný pankáč mezi námi. Koloběžka Kostka Hill Dog 20×16 nabalená ve stylu PunkPacking. Dáda použil jakýsi vojenský batoh a ten v pátek měl na zádech a v sobotu z vnitřní strany řídítek. Spacák byl oba dny nahrubo rovnou na řídítkách zepředu spolu s malou brašničkou opět armyshopového původu.

Tom: zvolil nejzajímavější setup, protože jeho koloběžka bylo malé zelené Morče Strada 16×16. Na takhle malou koloběžku se těžko instalují nosiče a tak měl zepředu na řídítkách adaptér Klick Fix se speciálním rámečkem pro upnutí jedné velké bílé brašny Ortlieb BackRoller City a z druhé vnitřní strany řídítek na představci Klick Fix adaptér Caddy a v něm Klick Fix VarioRack s malým loďáčkem s věcmi.